Migrénu rozdělujeme na dva hlavní typy a to klasickou a běžnou migrénu. Existují i další typy, ty jsou však poměrně vzácné a vyskytují se spíše u dětí. Oftalmolegická migréna se objevuje mezi šesti a dvanácti lety a krom bolesti hlavy se vyskytuje slabost jednoho z očních svalů. Bazalní migréna se vyznačuje tendencemi k závrati a obtížnějším mluvením. Jiná vzácná forma migrény způsobuje oslabení jedné části těla, převážně se však jedná o dědičnou záležitost. Také může přijít samotná aura bez následné bolesti hlavy či se aura objeví až během bolesti.
Ale zpět k migréně, s níž se potkáváme běžně. Rozdíl mezi klasickou a běžnou je pouze velmi drobný. U běžné migrény chybí druhá fáze, jenž se nazývá aura. Aura je způsobena snížením prokrvení jisté časti mozku. Není-li tento pokles tak markantní, aura se nedostaví a migréna je klasifikována právě jako běžná. Běžná migréna je mnohem rozšířenější, u přibližně 80% migréniků přichází bolest hlavy bez předchozí aury.
Klasická migréna má celkem čtyři fáze. První z nich se nazývá podromální a většina pacientů ji ani nepozná. Může trvat hodinu, ale i třeba celý den. Vyznačuje se snížením obratnosti, zíváním, pocitem únavy, strnutím šíje, žízní, citlivostí na světlo či zvuk, podrážděností, chutí na sladké. Druhou fází je aura, která zpravidla trvá v rozmezí deseti až šedesáti minut. Nejběžnějším příznakem je porucha vidění, kdy dochází k jiskření, zábleskům, dvojitému vidění či dočasné slepotě. Kvůli mravenčení se snižuje citlivost v rukách a někdy přicházejí obtíže s mluvením.